22.7.2022 - Necelé dva roky poté, co katastrofická exploze téměř srovnala se zemí části libanonského hlavního města Bejrútu a uvrhla zemi do ekonomického úpadku a sociálního zoufalství, dala objevená ložiska zemního plynu v izraelsko- libanonských pobřežních vodách Libanonu šanci na obnovu.
Nicméně, jak se stávalo téměř nepřetržitě po téměř dvě desetiletí, šíitská skupina Hizballáh, úzce spřízněná s Íránem a mnohými považovaná za teroristickou organizaci, vyhrožuje Libanonu, že o příležitost těžby plynu přijde. V mimořádném projevu k národu 12. července 2022 vůdce Hizballáhu, Hassan Nasralláh, připustil, že jeho organizace vyslala tři průzkumné drony do Středozemního moře, aby bránily izraelským snahám v průzkumu zemního plynu v oblasti poblíž izraelsko-libanonských námořních hranic. Vzhledem k tomu, že tyto bezpilotní letouny byly sestřeleny izraelskými silami, Nasralláh využil tohoto incidentu k vznesení požadavku, aby libanonští vyjednavači, kteří se snaží vymezit izraelsko-libanonskou námořní hranici, zaujali agresivní postoj a vyhrožovali přímou válkou s Izraelem, pokud nebudou splněny požadavky Hizballáhu. Ropa a plyn jsou jedinou cestou, jak se Libanon může dostat z krize, kterou prochází, konstatoval Nasralláh. Situace je zoufalá a peníze poskytnuté Světovou bankou tuto krizi nevyřeší. Pákou Libanonu a jeho jediným zdrojem síly v námořních jednáních s Izraelem je jeho odpor a síla. Projev se neshledal s porozuměním v libanonských politických kruzích, které jsou skupinou podporovanou Íránem zastrašovány. Mnozí se obávali, že by tento projev mohl ukončit šanci Libanonu dosáhnout dohody s Izraelem o námořní hranici mezi těmito dvěma zeměmi, pokud jde o ložiska plynu Karish a Qana, odkud je v plánu plyn těžit a dopravovat potrubím do Evropy, jako náhradu za omezené ruské dodávky plynu v důsledku ukrajinské války. Pro mnohé Libanonce je obzvláště citlivý Nasralláhův požadavek,aby libanonští vyjednavači sdělili americkým zprostředkovatelům, že libanonská vláda nad námi „nemá žádnou kontrolu“, potvrzuje pozici Hizballáhu jako virtuálního státu ve státě. Ve skutečnosti je tento tvrdý postoj Hizballáhu tím, co vede mnoho Libanonců k podezření, že dusičnan amonný, který způsobil masivní explozi 4. srpna 2020 v přístavu Bejrút, byl ve skutečnosti výsledkem nedbalého skladování této výbušniny ze strany Hizballáhu v přístavu ve snaze ji použít někdy v budoucnu proti svým nepřátelům. Izrael plánuje zahájit export plynu do Evropy od září 2022 a Libanon nechce zůstat stranou. Tato skutečnost změnila vyjednávací pozici Libanonu ohledně konečné hranice a zdá se, že otevírá cestu k urovnání válečného konfliktu s Izraelem. Koncem května t.r. dorazila na teritoriálně sporná naleziště plynárenská vrtná plošina ze Singapuru, díky čemuž je vyhlídka na těžbu zemního plynu zcela reálná. Mnozí se domnívají, že hospodářské oživení Libanonu je závislé na samotném Izraeli, který může dodávat plyn do Libanonu prostřednictvím zprostředkovatelů – což ve skutečnosti nutí obě země dosáhnout úrovně spolupráce, která je však v zásadním rozporu s dlouhodobými hrozbami Hizballáhu.
Palčivou otázkou stále zůstává: V případě, že by Hizballáh zahájil další válku s Izraelem, co pak zbyde z Libanonu?
Kontakt: Ing. Petr Sochor, E-mail: petr_sochor@mzv.cz
