Agrární organizace střední Evropy vyzvaly Evropskou komisi, aby uvolnila krizovou rezervu na pomoc zemědělcům. Nevyloučily protesty na podzim

Další pravidelné jednání zemědělských organizací střední Evropy tentokrát hostila Agrární komora České republiky. Do rodinného podniku Farma Choťovice na Kolínsku se v pondělí 17. června kromě vedení Agrární komory ČR sjeli zástupci maďarské organizace Nemzeti Agrárgazdasági Kamara, polské Krajowa Rada Izb Rolniczych a Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory. Po společném obědě začalo jednání, na kterém hlavním tématem byla současná situace na zemědělském a potravinářském trhu. 

Ve středoevropském regionu nastalo jaro v předstihu a následná silná mrazová vlna měla na pěstitele fatální dopad. „Příroda se probudila dříve, než tomu bývá zvykem. Zejména ovocné stromy měly náskok zhruba měsíc. V dubnu se projevily jarní mrazy, přičemž byly zasaženy především Čechy. Způsobily škody na ovocných stromech a keřích za více než miliardu korun a vinařům za více než 2 miliardy korun, částečně byla zasažena zelenina a lesní a okrasné školky. Očekáváme, že se škody projeví také na obilovinách či olejninách. Proto jsme požádali Ministerstvo zemědělství o finanční podporu pěstitelů,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„Mrazy udeřily i na Slovensku, ale ne v takové míře jako v České republice. Postihly ovocnáře, ale nedá se říct, že by jim to zdecimovalo úrodu. Co však nezničil mráz, to nyní dokončily kroupy. Některé ovoce bude možné využít jen do pálenky a do džemů. Řepka byla v některých regionech poškozena až z 80 procent. Obilí je polehlé a v takto vlhkém prostředí hrozí plísně nebo klíčení zrn v klasech. Předpokládáme, že první kombajny by mohly vyjet 24. června. Co nás čeká, je velmi otevřené. Hodnotit můžeme, až bude obilí pod střechou,” poznamenal nedávno zvolený prezident Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Andrej Gajdoš.

Mrazy poškodily také porosty v Maďarsku. „V Maďarsku byl vyhlášen stav nedostatku vody. V takovém období je možné zalévat bez povolení s využitím vodních zdrojů po dobu třiceti dnů, stačí jen ohlášení ze strany zemědělce. Zapršelo až v polovině května a bylo to doslova životodárné pro všechny kultury. Odhadujeme, že sklizňová sezona bude uspíšena o dva až tři týdny. Problém stále představují plné sklady obilí. Došlo sice ke zvýšení cen komodit, ale ne k oživení investic,“ sdělila Szilvia Palakovics z oddělení zahraničních vztahů Nemzeti Agrárgazdasági Kamara.

Prezident polské organizace Krajowa Rada Izb Rolniczych Wiktor Szmulewicz navázal dopady války na Ukrajině a vyzdvihl v této souvislosti pozitivní dopad embarga na dovoz některých zemědělských komodit z Ukrajiny, které zavedlo Polsko. „Ukrajinské obilí se k nám už v takových objemech jako dřív nedováží. Je tedy jasné, že embargo funguje. Také je vidět, že se pohybujeme na globálním trhu a že na světové ceny nemá ve finále vliv ani Ukrajina, ani my. Na globálním trhu jsou velcí hráči a ti rozhodují, jakým způsobem se budou ceny vyvíjet. Je to zejména válka na Ukrajině a hra ruského prezidenta Vladimira Putina s trhem s obilím,“ uvedl Szmulewicz.

Představitelé zemědělských organizací České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli, že došlo k mírnému oživení, co se týká zemědělských cen komodit, které se ale stále pohybují pod několikaletým průměrem. Následky spatřují především v nezájmu či obavách zemědělců investovat. Přesto se situace v Evropě uklidnila a farmáři se nyní připravují na zahájení žní. Nevyloučili však pokračování protestních akcí na podzim. V komuniké, které shrnuje závěry jednání a které všichni přítomní představitelé organizací podepsali, stojí: „Evropská unie potřebuje obnovit hospodářský růst nejen v zemědělství, což by podle našeho názoru mělo být hlavní prioritou nastupující Evropské komise, a s ním také kupní sílu obyvatelstva. Pokud se tak nestane a přijdou další regulace, nelze vyloučit další protesty zemědělců v celé Evropě, které lze očekávat možná již na podzim tohoto roku.“ K oživení trhu by měla přispět aktivace krizové rezervy Společné zemědělské politiky Evropské unie, což rovněž uvádí komuniké z úterý 18. června. 

Vedle společného komuniké představitelé středoevropských zemědělských organizací vyjádřili nesouhlas se záměrem rozdělit výbor Evropského parlamentu COMENVI na dvě samostatné části zaměřené na zdravotnictví a životní prostředí. Podepsali společnou výzvu k zastavení těchto úvah, která byla zaslána organizaci COPA COGECA sdružující evropské agrární organizace. „Členové výboru pro životní prostředí by přišli o možnost sledovat agendu zdraví a naopak. To by byl problém, protože pod zdraví by patřila témata jako rakovina a mnoho dalších. S výskytem rakoviny někteří spojují konzumaci potravin, jako je víno, maso a další produkty zemědělské prvovýroby. Mohlo by se stát, že nový zdravotnický výbor by mohl rozhodovat o poměrně zásadních věcech, které se týkají i zemědělsko-potravinářského systému,” řekla Adéla Paďourková z Agrární komory ČR, která se specializuje na evropské záležitosti. 

Další jednání hlavních organizací sdružujících zemědělce v České republice, Maďarsku, Polsku na Slovensku se uskuteční v září v Budapešti.

Komuniké ze setkání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny 17. a 18. června 2024 v Choťovicích najdete ZDE.

Kontakt pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel.: 721 306 431        

Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba tři tisíce členů, což zahrnuje kolem osmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.