Komuniké ze setkání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny 17. a 18. června 2024 v Choťovicích

Zástupci zemědělských komor diskutovali o následujících tématech:
I.    Současná situace na zemědělských a potravinářských trzích 
II.    Vyhodnocení zemědělské politiky v zemích V4 a v EU
III.    Diskuse o možnosti přípravy společné výzvy pro novou Evropskou komisi po volbách
IV.    Ochrana názvů potravin živočišného původu
V.    Přípravy oslavy 20 let od vstupu nových zemí v EU

Válka na Ukrajině pokračuje, zemědělci proto stále čelí nepředvídatelným podmínkám a problémům s ekonomickým zhodnocením produkce, které jsou výsledkem rostoucích výrobních nákladů a propadu reálných mezd spotřebitelů, kteří často dávají přednost levnějším potravinám vyrobeným mimo EU nebo vyrobeným nadnárodními korporacemi před bezpečnějšími, zdravějšími a udržitelněji vyráběnými místními alternativami. Maloobchodníci také tlačí na zemědělce, aby prodávali své produkty za velmi nízké ceny bez ohledu na vyšší celkové výrobní náklady, aby prodávali potraviny levně a zároveň za zachování vlastních vysokých marží. Ceny komodit nadále zůstávají nestabilní, což ovlivňuje míru rentability zemědělských podniků nejen v současnosti, ale i v budoucnosti, a ohrožuje tak životně důležitou generační obnovu. Menší a střední zemědělské podniky v celé Evropě čelí existenčním problémům a jsou skupovány silným nezemědělským kapitálem, což vede ke koncentraci vlastnictví půdy. Zemědělci nutně potřebují výraznou a rychlou pomoc, která by tuto vážnou situaci zmírnila, a proto vyzývají Evropskou komisi prostřednictvím svých volených zástupců, ať už na vládní či nevládní úrovni, k aktivaci krizové rezervy společné zemědělské politiky.

Protesty zemědělců napříč zeměmi Evropské unie, jako výraz nespokojenosti s úrovní národní i unijní zemědělské politiky, jsou dlouhodobého rázu a pravděpodobně budou pokračovat i po aktuálních volbách do EU, a to především kvůli nerovnoměrné podpoře ze strany národních vlád a kvůli nedostatečnému harmonizovaného přístupu institucí Evropské unie. Zemědělci jsou v koncích a upozorňují na problémy týkající se administrativní zátěže, konkurenceschopnosti zemědělských podniků a jejich příjmů. Poukazujeme také na potřebu posílit postavení zemědělství v politické agendě Evropské unie. Prohlašujeme, že se budeme aktivně účastnit všech jednání, která povedou ke konkrétním procesům, jež zemědělcům usnadní život z finančního i nefinančního hlediska. Nadále zdůrazňujeme, že rozhodnutí o jednotlivých strategiích a opatřeních evropských institucí musí být přijímána po důkladné diskusi se zemědělci a v souladu s požadavky praxe a především po analýze nákladů a studii dopadů založené na reálných ekonomických datech.

Zástupci zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny také projednali a předběžně se shodně vyjádřili ke  společné výzvě s požadavky na změny a úpravy společné zemědělské politiky pro novou Evropskou komisi, která bude zaslána novému eurokomisaři pro zemědělství a venkov a také členům výboru COM-AGRI Evropského parlamentu. Evropská zelená dohoda ve své současné podobě a se současným načasováním má negativní dopad na konkurenceschopnost evropského zemědělství a především podkopává primární cíle společné zemědělské politiky, jak jsou definovány ve Smlouvě o fungování Evropské unie (článek 39, odstavec 1, písm. a-e). Je třeba zdůraznit, že Zelená dohoda a následné strategie byly vytvořeny na přelomu let 2019/2020, tedy před pandemií COVID 19, před válkou na Ukrajině a před historickou inflací vstupů a poklesem reálných mezd spotřebitelů. Zásadním problémem současné SZP je, že členským státům je přidělován víceméně stejný objem dotací jako v roce 2014, zemědělci se potýkají s rostoucími náklady na produkci a také s poklesem kupní síly obyvatelstva. Vzhledem k těmto faktorům je pro evropské zemědělství obtížné přejít na ještě udržitelnější produkci než dnes, kdy je peněz málo jak pro veřejné rozpočty, tak pro zemědělce a zejména pro spotřebitele. EU potřebuje obnovit hospodářský růst nejen v zemědělství, což by podle našeho názoru mělo být hlavní prioritou nastupující Komise, a s ním také kupní sílu obyvatelstva. Pokud se tak nestane a přijdou další regulace, nelze vyloučit další protesty zemědělců v celé EU, které lze očekávat možná již na podzim tohoto roku. Domníváme se také, že přístupovým jednáním s Ukrajinou by mělo předcházet důkladné posouzení dopadů přistoupení na zemědělství EU, zemědělsko-potravinářský sektor a postavení EU v mezinárodním obchodě.

Dalším bodem, kterým se delegace na zasedání zabývaly, byla ochrana názvů potravin živočišného původu.  Nejen v zemích V4, ale i v dalších zemích EU roste nespokojenost místních zemědělců a výrobců potravin s označováním potravin rostlinného původu. Na úrovni České republiky, Francie, Itálie, Polska, Slovenska a Rumunska probíhají snahy o vypracování národní legislativy k posílení ochrany názvů potravin živočišného původu. Situaci však komplikuje neexistence obdobných právních předpisů EU a skutečnost, že snaha Francie zavést ochranu názvů potravin živočišného původu na vnitrostátní úrovni je předmětem řízení u Soudního dvora EU, který přezkoumává vznesené námitky. Delegace se shodly na tom, že s ohledem na nadcházející otevření nařízení 2021/2117 (2013/1308) o společné organizaci trhů by měla být současně otevřena příloha VII tohoto nařízení o definicích, označeních a obchodních názvech produktů, aby byla zajištěna ochrana názvů potravin živočišného původu na evropské úrovni, a to nejen pro mléko a mléčné výrobky, které v současné době požívají určité úrovně ochrany, ale i pro ostatní potraviny živočišného původu (maso, masné výrobky, ryby, vejce, med atd. ), názvy živočišných druhů (hovězí, vepřové, drůbež atd.) a související terminologii. Cílem tohoto požadavku zemědělských organizací V4 není zabránit uvádění výrobků, které napodobují, imitují nebo alternují potraviny živočišného původu na trh, ale zajistit, aby označování takových výrobků neuvádělo spotřebitele v omyl ohledně jejich skutečné povahy a výživové hodnoty. Delegace V4 se zároveň dohodly, že budou důrazně podporovat národní iniciativy s cílem zajistit co nejrychlejší ochranu názvů potravin živočišného původu, názvů živočišných druhů a související terminologie.

Odůvodnění:

• Používání názvů potravin živočišného původu pro potraviny rostlinného původu může vést ke klamání spotřebitele;
• používání názvů potravin živočišného původu pro potraviny rostlinného původu používají jejich výrobci pro marketingové účely, aby usnadnili uvádění potravin rostlinného původu na trh a usnadnili cestu ke spotřebitelům, a to i za cenu stírání rozdílů mezi potravinami živočišného a rostlinného původu;
• napodobeniny, alternativy nebo náhražky rostlinných potravin nemají stejné nutriční složení jako tradiční živočišné potraviny. Existuje několik příkladů, kdy se nutriční hodnota rostlinné potraviny blíží nutriční hodnotě tradiční živočišné potraviny (např. sójové nápoje mají velmi podobné nutriční složení, včetně obsahu bílkovin, jako kravské mléko), ale většina rostlinných potravin napodobujících vzhled, texturu, chuť či přípravu tradičních živočišných potravin se zaměřuje spíše na tyto aspekty potraviny než na její nutriční složení, výsledkem jsou pak například napodobeniny sýrů, které neobsahují žádné bílkoviny. Vzhledem k podobnosti názvů však vzniká dojem, že tyto potraviny jsou nutričně nahraditelné;
• naprostá většina výživových doporučení je v současné době založena na doporučeních pro jednotlivé skupiny potravin, přičemž alternativní potraviny nemají v těchto doporučeních vzhledem k jejich široké definici a nutričnímu složení místo. Spotřebitel se pak může mylně domnívat, že potraviny živočišného původu lze ve složení stravy zcela nahradit jejich rostlinnými alternativami nebo napodobeninami;
• spotřebitelská cena potravin rostlinného původu je - například při přepočtu ceny na gram bílkovin v potravině, často mnohem vyšší než spotřebitelská cena potravin živočišného původu. Výrobci masa a masných výrobků však musí zajistit řadu přísných požadavků na kvalitu a bezpečnost potravin a podrobit se přísným kontrolám, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost potravin. Výrobci potravin rostlinného původu však tyto kontroly a požadavky dodržovat nemusí, i když jejich výrobek může být v současné době označen stejně jako výrobek živočišného původu. Potraviny rostlinného původu vyráběné s menší administrativní zátěží, ale se stejným označením jako potraviny živočišného původu a nabízené spotřebitelům za vyšší cenu, jsou pro společnosti, které je vyrábějí, ideálním produktem.

Zástupci rovněž diskutovali o nadcházející konferenci k 20. výročí východního rozšíření Evropské unie a o přínosech členství v EU pro zemědělce v našich zemích (koná se 27. Června v Bruselu). Shodli se na tom, že Evropská unie a zejména společná zemědělská politika v uplynulých dvaceti letech pomohly stabilizovat příjmy zemědělců, přispěly k rozvoji venkovských oblastí a pomohly učinit z evropského zemědělství nejmodernější, nejinovativnější, nejudržitelnější a nejproduktivnější zemědělství na světě. Proto doufáme, že Evropa bude zemědělcům v době krize pomáhat a nebude vytvářet další zbytečné výzvy v již tak nejistém a náročném prostředí, kterému zemědělci v současné době čelí. 

Účastníci se dohodli, že příští společné zasedání zemědělských komor Visegrádské skupiny se uskuteční v Maďarsku v září 2024.

Sdělení bylo připraveno v 5 kopiích, po jedné pro každou delegaci, a jedna kopie bude zaslána COPA-COGECA.

Podepsáni jsou prezidenti účastnických agrárních komor.