Dopady změn ve výživě a vystoupení Velké Británie z EU – zprávy z OECD
› Info › Poradenství › Potravinářství › Výživa vloženo: 04. 03. 2022
25.2.2022 - V listopadu 2021 byl OECD publikován dokument zabývající se dopady vystoupení Velké Británie z EU, v lednu 2022 vydalo OECD také publikaci o potenciálním dopadu změn ve výživě na potravinové systémy.
V souvislosti s odchodem UK z EU došlo ke zhoršení podmínek vzájemné spolupráce v nejrůznějších rovinách včetně podmínek vzájemného obchodu. Nová analýza hodnotí obchodní dopady tohoto kroku podle podmínek dohody uzavřené mezi EU a Velkou Británií a podle nejhorších scénářů pro střednědobý horizont analýza očekává reálný pokles HDP v EU na úrovni 0,6 %. Dopady se však budou v jednotlivých členských zemích EU výrazně lišit – nejvíce postižené by se dle těchto scénářů bylo Irsko. Ve střednědobém horizontu hovoří odhady o poklesu britského exportu o 6,3 % a importu o 8,1 %. Od 1. ledna 2021 neexistuje automatická rovnocennost evropských a britských pravidel a zatím neexistuje ani dohoda, jak snížit zátěž spojenou s SPS kontrolami, které EU plně zavedla od 1. 1. 2021, zatímco Velká Británie pouze některé postupně v průběhu loňského roku. Vzájemná dohoda sice zajistila, aby domácí normy výrobků a technické předpisy pro několik vysoce regulovaných odvětví (např. bioprodukce, vinařství, farmacie) byly i nadále založeny na stejných mezinárodních referencích, ale pro širší průmyslové zboží dohody o vzájemném uznávání neexistují. Z důvodu netarifních opatření vykazují vyšší očekávaný nárůst obchodních nákladů vedle dopravních prostředků, textilu a oděvů též zemědělská a potravinářská produkce.
Potential impact of dietary changes on the triple challenge facing food systems
Odhady vývoje světové populace hovoří o cca 10 miliardách lidí kolem roku 2050. Dochází ke zvýšené spotřebě potravin na obyvatele (spojené často se zvýšenými environmentálními riziky) a ke změnám ve výživových vzorcích populace (stále více se konzumují kalorické potraviny náročnější na zdroje, jako jsou živočišné produkty a zpracované potraviny). Současně v roce 2020 zprávy hlavních mezinárodních organizací uváděly údaje o 690 milionech lidí trpících podvýživou a na druhé straně 650 milionech obézních lidí. Proto jsou navrhována různá opatření, jak se s udržitelnou výživou světové populace v různých regionech světa vypořádat. Na základě tří scénářů tato zpráva zkoumá potenciální střednědobé globální dopady snížení spotřeby cukru a tuku na potravinové systémy. Konstatuje, že dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace by mělo očekávaný pozitivní vliv na výživu a potravinové zabezpečení a mělo by také pozitivní vliv na udržitelnost životního prostředí. Upozorňuje však i na potenciální negativní dopady (pokles příjmů) v rámci celého potravinového řetězce.
Mgr. Radek Stránský, Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
