6. 12. 2022 - Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů) - Už za 18 dní oslavíme Vánoce, tedy jak říkají v Polsku, „Święta Bożego Narodzenia“. Mně osobně (asi proto, že jsem křesťan) přijde tenhle obrat tak nějak přímočařejší než naše poněkud germanizované „Vánoce“, Weihe Nachten (v moderní podobě Weihnachten), tedy posvěcené noci. Pointa je stejná, dlouhé a studené noci, které Vánocům předcházejí, jsou symbolem strádání, zmaru a bezvýchodnosti a příchod Ježíše zase představuje životodárné světlo, které se pomalu vrací do našich životů.
Letos se právě v Polsku dočkali „vykoupení“ dříve než obvykle. Kvůli nižší DPH na potraviny a nižším obchodním přirážkám tamních řetězců vyjdou spotřebitele některé položky až o polovinu levněji. Češi proto obchody v bezprostřední blízkosti hranic doslova vykoupili. Třeba takové máslo, bez kterého se většina vánočního cukroví neobejde, bylo u hranic vyloženě nedostatkovým zbožím.
Máslo a mléko samo o sobě vzbuzuje v posledních týdnech emoce. Německé a italské mlékárny mají totiž málo suroviny a doslova „luxují“ český trh, aby mohly dále máslo, sýry nebo jogurty vyrábět. I když se klimatické konference i instituce Evropské unie shodují, že krávy produkcí metanu urychlují oteplování planety a že je v zájmu klimatické neutrality bude třeba zneutralizovat, Francouzi si stále rádi dají camembert, Italové parmezán a Holanďané goudu.
V Evropě je tak po mléce stále velká poptávka a české mlékárny, kterým na rozdíl od těch německých s cenami energií zatím nikdo nepomohl, nabízejí chovatelům výrazně méně než zahraniční konkurence. Někteří tuzemští zpracovatelé tak apelují na patriotismus a slib zůstat spolu v časech dobrých i zlých, jiní by nejraději zakázali dotační podporu na mléko, které se nezpracuje u nás doma. Jenže žádná dotace na produkci mléka neexistuje, existuje jen tzv. podpora jakosti Q CZ, kde valnou většinu prostředků čerpají právě zpracovatelé. Téměř všechny dotace pro chovatele se totiž dávají na takzvané dobré životní podmínky, zkrátka aby se krávy měly dobře.
V neděli jsem v adventně plném kostele přemýšlel, jestli by nebylo lepší těch 80 % národa, co do kostela nechodí, obrátit na hinduismus. Krávy už u nás „pohodu“ mají. Kdyby byly posvátné, Brusel by na ně nemohl. Na víru, navíc v Evropě menšinovou, se přece sahat nebude. Hinduismus přeje i produkci mléka. Indie totiž od roku 1960 více než zdesetinásobila produkci mléka, z 20 miliard na 200 miliard litrů. Čím je něčeho více, tím je to levnější. To by v tom byl čert, aby to nefungovalo i u nás.
Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR
