14. 2. 2023 - Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů) - Zlevní potraviny? To bylo hlavní téma nedělních Otázek Václava Moravce, kam se letos už asi popáté dostavil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Ten jako vždy usilovně hledal viníka jinde. Ačkoliv řetězce téměř výhradně (ze 75 % a více) rozhodují o tom, co se na pultech bude prodávat a za kolik, problémem jsou údajně dodavatelé, kteří řetězce „drží pod krkem“.
Jako příklad byly uvedeny třeba margaríny, nealkoholické nápoje či káva. Tam je údajně počet dodavatelů nižší, než je počet řetězců, které si tak musí konkurovat a zaplatit za dodané zboží vyšší ceny. Zároveň v pořadu zaznělo podobné vyjádření i od ekonomky Jany Matesové. V dalším prostřihu jako druhý faktor zdražování zaznělo od téže ekonomky dominantní postavení obchodních řetězců, které nakoupené zboží dodávají s vysokou přirážkou.
Drahé potraviny jsou tedy výsledkem rovnice draho nakoupil = draho prodal. Jsou to ale čeští výrobci potravin, kteří draho dodávají do řetězců? Nechme stranou více či méně zažitý a Prouzou donekonečna opakovaný termín „agrobaroni“, koneckonců jestli je někde vysoká míra koncentrace a stamiliardové obraty, je to právě u obchodních řetězců. Vysoká koncentrace a vyjednávací síla je ale také u velkých potravinářských nadnárodních koncernů a zrovna margaríny, nealkoholické nápoje a káva to dobře ilustrují. Zatímco Coca-Colu nelze údajně nahradit Kofolou, obráceně to problém není. To samé může platit pro Jihlavanku a světové značky.
Zemědělci napřímo dodávají do obchodů jen některé položky, typicky je to ovoce, zelenina, brambory nebo vejce. Tam se nám často nedaří ani promítnout vyšší náklady – a hlavně tam vidíme a také upozorňujeme na vysoké obchodní přirážky, které jsou mnohdy v řádech stovek procent. V sousedním Slovensku se samy řetězce zavázaly, že u základních potravin nebudou obchodní přirážky navyšovat. „Naše“ řetězce to ústy svého zástupce nechtějí. Nechtějí ani zveřejnit, za kolik nakupují. Do té doby nicméně stát lavíruje se snížením DPH s obavou, že to pozná státní rozpočet, a nikoliv zákazník.
Mezitím jsou v zahraničí potraviny díky nižší DPH, vyšším dotacím pro tamní zemědělce a nižším obchodním přirážkám levnější. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Máme zkrátka specifický trh a český zákazník si to tak nejspíš přeje.
Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR
