Publikace OECD: Nejistota v oblasti potravinového zabezpečení

 V roce 2022 dochází opět k nárůstu cen a nyní před nutností řešit „potravinové (ne)zabezpečení“ stojí i vlády nejvyspělejších zemí. Také v případě ČR dochází ke zvyšování poptávky po potravinové pomoci. Už v době pandemie došlo k růstu poptávky od humanitárních organizací o více než 30 %. Dnes potravinové banky, které dosud zásobovaly cca 200 tis. klientů, hlásí nárůst na cca 350 tisíc, zejména u seniorů. Přitom přebytků potravin z obchodních řetězců výrazně ubylo, citelný je zejm. nedostatek trvanlivých potravin a na řadu přicházejí v potravinových bankách potraviny druhé jakosti. Proto jsou navyšovány podpory ze strany státu (např. v případě MZe z 80 na více než 100 mil. Kč nebo v případě MPSV z 0,5 mld. Kč na více než 1 mld. Kč). Nová zpráva o potravinovém (ne)zabezpečení a potravinové pomoci upozorňuje, že většina zemí OECD neshromažďuje údaje o potravinovém zabezpečení, což znesnadňuje efektivní zacílení programů na národní úrovni (školní stravování, potravinové poukázky, pomoc potravinových bank) ani smysluplné porovnání závažnosti nedostatku potravin/potravinové nejistoty v globálním kontextu. Proto se v návaznosti na závěry Výboru FAO pro potravinové zabezpečení dohodly země G7 v prosinci 2021 na zásadách lepšího monitoringu a analýzy této problematiky. Uvedená skutečnost je aktuální také pro ČR, kde dosud nebyla k dispozici historicky ucelená data například o plýtvání potravinami v rámci potravinového řetězce.  

Mgr. Radek Stránský Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe +420 221 812 310