Zemědělství se od vzniku Československa výrazně změnilo

Počty hlavních druhů hospodářských zvířat dosáhly v průběhu let 1921 až 2024 svého maxima v první polovině 80. let 20. století. Čeští zemědělci chovali nejvíce prasat v roce 1981 (5 106 tis. ks), skotu v roce 1982 (3 556 tis. ks) a drůbeže v roce 1984 (34 192 tis. ks). „Od počátku 90. let 20. století se stavy chovaných zvířat v Česku snižovaly. U skotu a drůbeže v poslední dekádě spíše stagnovaly, zatímco u prasat pokles stále pokračoval,“ vysvětluje Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Minimum chovaného skotu bylo v roce 2011 (1 344 tis. ks), u prasat v roce 2023 (1 362 tis. ks) a u drůbeže v roce 1946 (8 305 tis. ks). Tyto minimální stavy byly v porovnání se stavy maximálními nižší u skotu o 62 %, u prasat o 73 % a u drůbeže o 76 %.

Několikanásobně se zvýšila užitkovost hospodářských zvířat. V roce 1921 činila průměrná roční dojivost jedné krávy 1 518 litrů mléka, v roce 2024 dosáhla 9 574 litrů. Počet odchovaných selat na jednu prasnici a rok vzrostl z 8,6 ks v roce 1952 na 29,9 ks v roce 2024 a za stejné období se průměrná roční snáška jedné slepice / nosnice zvýšila ze 115 vajec na 314. 

Celková výměra osevních ploch v Česku se za posledních sto let zmenšila o 1 402 tis. ha, přičemž v roce 2024 činila 2 416 tis. ha. Největší úbytek ploch byl zaznamenán u žita (-623 tis. ha), ovsa (-557 tis. ha), brambor (-371 tis. ha), pícnin na orné  půdě (-375 tis. ha) a cukrovky (-178 tis. ha). Tento pokles byl částečně kompenzován rozšířením pěstebních ploch pšenice (+442 tis. ha), řepky (+341 tis. ha), kukuřice na zrno (+60 tis. ha) a v menším množství také jedlých luskovin a dalších olejnin. Značně se snížila i druhová vyváženost pěstovaných plodin. V roce 2024 například činil podíl plochy pšenice na ploše obilovin na zrno 60 %, v roce 1924 byl uvedený podíl pšenice jen 17 %, avšak žita 33 %, ovsa 31 % a ječmene 18 %.

V 80. letech 20. století se spotřebovalo nejvíce minerálních hnojiv. Rekordní byla celková spotřeba dusíkatých, fosforečných a draselných hnojiv (272,6 kg/1 ha zemědělské půdy) v hospodářském roce 1985/1986, což bylo o 146 % více než v období 2023/2024.

Zásadní proměnnou prošel od poloviny 20. století i počet pracujících v zemědělství. Od roku 1948 do roku 2024 se snížil o téměř 1,19 milionu osob na 128 tisíc.

Podrobné informace přináší nově zveřejněné dlouhodobé časové řady České zemědělství očima statistiky 1918 až 2024, dostupné na webu ČSÚ. 

České zemědělství očima statistiky - 1918–2024

Datum vydání: 14. 03. 2025

Kód: 270219-25

Úvod

1. Bilance půdy
2. Obhospodařovaná zemědělská půda
3. Osevní plochy
4. Struktura osevních ploch

5. Sklizňová plocha, hektarový výnos, sklizeň

5.1 Obiloviny
5.2 Luskoviny, okopaniny
5.3 Olejniny
5.4 Len, trvalé travní porosty, pícniny
5.5 Zelenina, jahodník

6. Vinařství a chmelařství
7. Ovocné stromy a keře, průměrný výnos, sklizeň
8. Úroveň zemědělské výroby
9. Hospodářská zvířata

9.1 Stavy hospodářských zvířat
9.2 Stavy skotu podle kategorií
9.3 Stavy prasat podle kategorií
9.4 Stavy ovcí a koz podle kategorií
9.5 Stavy koní podle kategorií
9.6 Stavy drůbeže podle druhů a kategorií

10. Intenzita chovu hospodářských zvířat
11. Užitkovost hospodářských zvířat
12. Živočišná výroba v zemědělském sektoru a domácnostech
13. Výroba masa a nákup mléka
14. Porážky hospodářských zvířat a průměrná živá hmotnost zvířat
15. Spotřeba hnojiv
16. Spotřeba minerálních hnojiv
17. Zaměstnanost v zemědělství 

Informace ze dne 2025 včetně příloh ke stažení

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
E jan.cieslar@csu.gov.cz.cz  |   X @czstatistika

csu_tz250317_zemedelstvi_se_od_vzniku_ceskoslovenska_vyrazne_zmenilo.docx 

Vyjádření Renaty Vodičkové, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ (soubor mp3)