Zprávy z OECD – Biologická bezpečnost a genové modifikace

Biotechnologie jsou dnes po téměř třech dekádách (komerčně pěstované GM odrůdy ve světě od r. 1996) díky novým laboratorním technikám genové modifikace/editace/designu cílenější, přesnější (např. terminace, ochrana informací o konkrétních úsecích DNA jako duševního vlastnictví) a současně mají nejasné hranice (např. netušené ekosystémové následky možné genové úpravy komára přenášejícího malárii pro omezení této nemoci). Využívání biotechnologií pro nejrůznější řešení na globální a národní úrovni (fortifikace, tolerance, odolnost, urychlení výroby, konzervace, cenová dostupnost, produktivita aj.) proto doprovází právní úpravy zajišťující požadovanou míru bezpečnosti/odpovědnosti.

Regulatorní dohled se liší v různých zemích v závislosti na uplatnění národního či mezinárodního (např. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti/CPB) právního rámce. Skutečnost, že někteří globální hráči (např. USA) nejsou mezi signatáři zastřešujících právních rámců (jakým je např. CPB) neznamená nutně méně rigorózní přístup k problematice – právní systém odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí funguje v USA déle než v EU a např. na vynucování mechanismu odpovědnosti za ztráty na přírodních zdrojích byl v evropském pojetí dosud kladen mnohem menší důraz než v USA.

Různost právních úprav spolu s nejasností hranic samotného biodesignu jsou často důvodem k posilování polarizace ve společnosti (pro/proti genové editaci, ne/člen organizace, signatář právního aktu či jeho odpůrce, ne/soulad právní úpravy s pravidly WTO atd.). Proto jednou z přidaných hodnot novely doporučení OECD a jednání o implementaci CPB je, že přinášejí pro perspektivní oblast biotechnologií další prostor pro konsenzus k prospěchu všech zainteresovaných stran (byznysu, vlád, technických/regulačních orgánů, spotřebitelů, vědy a výzkumu).

Úroveň každého trhu a regulatorního rámce je založena vždy i na kvalitním posuzování a řízení rizik/bezpečnosti, které jsou dobře komunikovány; na srozumitelném označování; na vzájemném sdílení informací (databáze cca 400 genově upravených rostlinných odrůd je dále rozšiřována o položky živočišného původu) a v konečném důsledku na adekvátních institucionálních a expertních kapacitách. A právě tyto oblasti má posílit zmiňovaná novelizace a jednání o biodiverzitě. Mohou tak v jednotlivých zemích přispět k lepšímu posuzování a řízení rizik, k účinnější komunikaci o riziku s veřejností (dle Evropské komise je komunikace o riziku nedostatečně účinná, což má dopad na důvěru spotřebitelů ve výsledky analýzy rizika), k omezování zavádějících marketingových sdělení na trhu a ke zkvalitnění regulace (např. požadavky na personální a finanční zabezpečení zákona pro realizaci CPB v ČR zahrnovaly investici do laboratoří ve výši 20 mil. Kč a 34 nových pracovníků).

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 5. září 2024
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz