SVS vydává celostátní veterinární opatření kvůli výskytu slintavky a kulhavky v Maďarsku
› Info › Zprávy › Zemědělství › Živočisná výroba vloženo: 10. 03. 2025
V Praze dne 7. 3. 2025 - Tisková zpráva - Kvůli nově potvrzenému případu slintavky a kulhavky (SLAK) v Maďarsku dnes vydává Státní veterinární správa (SVS) celostátní mimořádná veterinární opatření (MVO), která omezují přepravu vnímavých zvířat z Maďarska a Slovenska a zpřísňují pravidla biologické bezpečnosti při přepravě zvířat. Veškerá preventivní opatření směřují k tomu, aby ČR ochránila své území před touto nebezpečnou nákazou.
6. března 2025 bylo potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky (SLAK) v chovu mléčného skotu u obce Kisbajcs poblíž města Győr v severozápadním Maďarsku nedaleko slovenské hranice. V chovu se v současné době nachází přes 1400 kusů skotu.
SVS na tuto informaci neprodleně reaguje a vydává MVO s celostátní platností. Všem chovatelům skotu, ovcí, koz, prasat a dalších druhů zvířat vnímavých ke SLAK a provozovatelům zařízení pro svody kopytníků se až do odvolání zakazuje přemísťování zvířat z Maďarska a Slovenska do hospodářství nebo zařízení pro svody kopytníků na území ČR. Tento zákaz se nevztahuje na zvířata přemísťovaná ze Slovenska přímo na jatky.
U vozidel přepravujících živá zvířata ze zahraničí nebo u vozidel, která se v zahraničí pohybovala, bude před vjezdem do hospodářství požadován doklad o provedení desinfekce vozidla před nakládkou zvířat. Chovatelé povedou záznamy o vjezdu vozidel do hospodářství chovatele a budou je uchovávat 12 měsíců.
„Značné nebezpečí SLAK spočívá v jejím jednoduchém šíření, a to i nepřímým způsobem. Nákaza se může přenášet větrem, potravinami nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Proto vydáváme mimořádná veterinární opatření, vyžadující přísné dodržování pravidel biologické bezpečnosti,“ uvedl ústřední ředitel Zbyněk Semerád.
Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nákaza postihuje také volně žijící zvířata z řad sudokopytníků, například prase divoké. Mezi typické klinické příznaky patří z počátku horečka, snížená produkce mléka, nechutenství, deprese, tyto počáteční příznaky jsou následovány výskytem vesikulů (puchýřků) naplněných tekutinou, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze (eroze) na predilekčních místech, jimiž jsou zejména dutina ústní, nozdry, mléčná žláza, končetiny. V důsledku uvedených příznaků se objevuje u zvířat typický slinotok a kulhání. Nejedná se o nákazu přenosnou ze zvířete na člověka. Nicméně lidé mohou nákazu přenést nepřímo mezi chovy vnímavých zvířat. Onemocnění vykazuje vysokou nemocnost, ale nízkou úmrtnost. Typické je onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímým přenosem viru mezi zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.
Petr Vorlíček, tiskový mluvčí SVS
